Letní plážová romantika

12. července 2012 v 16:33 | Tereza Mikulová |  Vaše příběhy
  • Příběh, který je určen do soutěže o nejlepší příběh u mě na blogu na téma "Letní plážová romantika". Jeho autorkou je Kristýna Kaderová
  • Příběh má 3 363 znaků i s mezerami.

***


Nejhorší je, když zjistíte, že prázdniny už jsou u konce. Prázdniny, plážové zábavy a především konec svobodného života. Zítra už bude všechno jinak. Vrátím se z Doveru zpátky do Liverpoolu a pak půjdu studovat medicínu, tak jak si to můj otec přeje. Nechci ji jít studovat, ale nemám na vybranou. Jsem totiž Lisa Singerová a už od nepaměti každý potomek z rodu Singerů byl doktor. A já svého otce zklamat nesmím. Už tak jsem ho zklamala tím, že jsem dívka a ne chlapec, kterého si přál. Nezklamu ho ještě víc.
"Co tu děláš?" Vyrušil mě hlas, bratra mé nejlepší kamarádky, Jakea.
"Dívám se na západ slunce."
"V jednu hodinu v noci?"
"Eh…jo."
"Můžu se dívat taky?"
"Jestli chceš."
"Chci." Odvětil s úsměvem a přisedl si ke mně.
"Co tu vlastně doopravdy děláš?" Zeptal se po chvíli ticha
"Jak už jsem řekla, koukám na západ slunce."
"Má to něco společného s medicínou a tvým otcem?"
"Jak to víš?" zeptala jsem se ho překvapeně
"Ségra."
"Proč ti to Zoey řekla?"
"Řekla mi to, protože jsem se jí na to zeptal."
"Proč?"
"Celou dobu co jsi tady, mi připadáš smutná."
"To taky jsem. Nechci jít na medicínu."
"Tak tam nechoď."
"To se ti snadno řekne. Ty jsi se mohl rozhodnout svobodně. Já kvůli té rodinné tradici, o které ti Zoey jistě taky řekla, na medicínu jít musím."
"Člověk musí jen umřít a ani to ne, když nechce."
"Jo, ale…proč se tu s tebou o tom vlastně bavím?"
"Myslím, že se tu se mnou bavíš proto, že si zasloužíš dělat to, co tě baví a já jediný tě dokážu přesvědčit, abys to dělala."
"A proč by jsi mě měl dokázat přesvědčit zrovna ty?" Zeptala jsem se s sotva viditelným úsměvem.
"Jsem vtipný, inteligentní, pohledný, přitažlivý… okamžitě se přestaň smát." Okřikl mě, když jsem vyprskla smíchy
"Pro…Promiň." Snažila jsem se zastavit salvu smíchu.
"To vážně nejsem vtipný, inteligentní, pohlední a přitažlivý? Protože podle tvého smíchu to tak zní."
"No… Jak se to vezme." Řekla jsem, když se mi konečně podařilo ukončit příval smíchu
"A to znamená co?"
"Jsi vtipný, pokud chceš být vtipní. Jsi inteligentní pokud ze sebe neděláš hlupáka. Jsi pohlední, ale jak pro koho a jsi přitažlivý, když si nehraješ na nic nehraješ."
"A podle tebe jsem pohledný?"
"Když ti to řeknu, tak tě budu muset zabít."
"Ale když mi to neřekneš, tak tě hodím do moře."
"To neuděláš." Otočila jsem se na něj s vystrašeným výrazem.
"Myslíš?" Než jsem mu stačila něco odpovědět, tak už jsem byla v jeho náručí na cestě k moři.
"Okamžitě mě pusť." Vřískala jsem na něj tak, že se divím, že se Zoey neprobudila.
"Vážně tě mám pustit?"
"NÉ." Vykřikla jsem, když jsem si všimla, že mě drží nad vodou
"Hm. A co za to, když tě tam nehodím?"
"Odpovím ti na tvou otázku."
"Ale já už odpověď znám."
"Fajn. Tak co mám udělat, aby jsi mě pustil na pevnině?"
"Dej mi pusu."
"COŽE?"
"Slyšela jsi. Dej mi pusu."
"A pak mě pustíš."
"Čestné slovo."
"Fajn." Řekla jsem a s předstíranou nechudí jsem ho políbila.
"A teď mě pusť!"
"Jak chceš." Řekl a pustil mě do vody
"Pravidlo číslo jedna - Nikdy nevěř klukovi."
"Pravidlo číslo dvě." Řekla jsem, když jsem konečně popadla dech. " Nikdy si nemysli, že by jsi hodil holku do vody a minul tě trest."
"Trest? Jaký trest?"
"Tenhle." Prohlásila jsem a stáhla jsem ho k sobě.
"Víš, že jsi zákeřná?"
"Ty taky."
"Já? Co jsem já udělal zákeřného?"
"Shodil si mně do vody."
"Ale já jsem tě varoval."
" S tebou nemá cenu se bavit."
"Tak se bavit nebudeme."
"Co…" Víc už jsem říci nestihla, jeho rty mi v tom zabránily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Aktuální články

Reklama