O princezně, která měla všechno naruby

5. listopadu 2011 v 22:17 | Terra |  Pohádky pro děti
Byla jedna princezna. Jmenovala se Wiktorie a bydlela s otcem králem na nedalekém zámku poblíž lesíka, kde rostlo mnoho hub. Wiktorie nebo také Wik měla jednu chybičku, díky které ji nechtěl žádný princ.. neuměla se obléct a poddaní v jejich království si z ní dělali jenom srandu. Ona z toho byla smutná až tak, že chtěla skočit z věže. V tom ji zastavil tatíček král "Wiky! Neskákej!" Ona na to odpověděla zlostně "A proč jako? Vždyť mě nikdo nemá rád!" Tatínek ji často chlácholil tím, že jí vysvětloval, že on ji má rád. Mnohokrát to pomohlo, ale teď ne. Wiktorie už byla připravena skočit, když ji král vtáhl dovnitř. "Tatínku, ale já musím skočit." Řekla a už si to opět pádila k oknu. Král ji stále prosil ať neskáče. Nakonec se domluvili, že neskočí pokud nechá její otec popravit každého kdo o ní řekne říkanku (Wiktorie, Wiktorie.. neumí se vůbec obléct!). Král to dal vyhlásit, hned jak se rozednilo.

Ve vesnici žilo plno chudých lidí. Po východu slunce přišel do vesnice králův sluha vyhlásit rozkaz.. "Náš král, mocný vladař... nechává vyhlásit useknutí hlavy tomu, kdo řekne tu říkanku o princezně Wiktorii, která se dnes o půlnoci pokusila skočit z věže." Jenže jeden vesničan si neuvědomí co říká "To myslí tu Wiktorii, co se neumí vůbec obléct?" Už je pozdě na omluvy. Vojáci ho seberou a jdou s ním do zámku, kde se do něj zamiluje princezna Wiktorie. Bohužel o ni vesničan Honza nestojí, protože má ve vesnici děvče.. mladičkou Libuši. "Už nikdy se s ní nesetkáš!" Přikazuje Honzovi Wiktorie "Ale já ji miluju." "Pokud ji miluješ, tak si vezmeš mě." Rozhodne a dá to vyhlásit.

"Vážený lide.. princezna Wiktorie a chasník Honza chystají velkou svatbu. Všichni se radují, popíjejí a tancují. Přikazují vám ať hodujete!" Řekne sluha ve vesnici. Libuška jak to slyší, tak začne plakat a utíká domů. Nikoho nechce ani vidět.

Na zámku mezitím smutný Honza očekává "popravu". Zatímco si Wiktorie vybírá svatební šaty, tak král přemýšlí, jak dostat Honzu zpátky domů, protože chasníka v rodině mít nechce. Jde do jeho pokoje. Otevře dveře, podá mu ruku a jde s ním chodbami směrem k východu kde ho vyhodí a řekne "Chudé mezi námi nechceme, běž si za svými!" Honza odfrkne "Však na vás dojde!". Pak utíká za svou milovanou Libuškou a z celého srdce se jí omlouvá. Zanedlouho mají svatbu.. a hned dvě! Honza s Libuší a Wiktorie s bohatým princem Xaverem.

Konec

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 ashley-graphic | Web | 5. listopadu 2011 v 23:03 | Reagovat

spřátelíš ?

2 Luciebeth Lonely (Samotářka) | E-mail | Web | 5. listopadu 2011 v 23:11 | Reagovat

Pohádka není můj šálek čaje, ale to nevadí.

Máš to sice hezky napsané, ale jsou tam jisté nesrovnalosti: např. Wiktorie se vdá za prince o kterém v pohádce nebyla ani zmínka, a také nechápu, co je na princezně a vůbec celém příběhu „naruby.“
Jestliže se neumí oblékat (což je divné, jelikož princezny oblékalo služebnictvo), tak to přeci není naruby...

Dobrá, už nebudu rýpat. Je toho sice víc, ale snaha se opravdu cení a myslím, že pohádka je rozhodně lepší, než jednovětný nicneříkající článek...

3 Terra | Web | 7. listopadu 2011 v 18:16 | Reagovat

[2]: Ony pohádky končí dobře, tak jsem to chtěla udělat nějak tak, aby byli všichni spokojení.;)

4 ali | 20. srpna 2012 v 23:40 | Reagovat

[2]:přesně, ono je sice fajn, vymyslet "nějaký šťastný" konec, jenže to pak v závěru moc nedává smysl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama